Přidat do kalendáře

Výstava Sylvy Prchlíkové

SYLVA PRCHLÍKOVÁ  - VÝSTAVA NAIVNÍCH OBRAZŮ Malováním jsem se začala zabývat již ve školním věku. V osmdesátých letech jsem pro sebe objevila naivní umění. Začala jsem dělat miniatury a později jsem přešla k obrazům větších rozměrů. V současnosti se naplno věnuji malování. Spolupracuji s Docela velkým divadlem v Litvínově. Navrhla jsem a zrealizovala scény pro několik představení. Moje obrazy jsou v soukromých sbírkách v Německu, Dánsku, Francii, Kanadě, USA, Japonsku a v JAR. Maluji to, co mám ráda, objevuji pro sebe krajinky, městečka a lidi. Inspiraci nacházím všude kolem sebe, fotím si různá náměstí, procházím se krajinou a vnímám atmosféru okolí. Zajímají mě pocity osamělých žen, vztahy mezi mužem a ženou. Jako auto didaktik se necítím vázána konvencemi, perspektivou a kompozicí. S barvami si hraji, míchám je a hledám různé tóny. Někdy se snažím o poetičnost, lehký žert, něžnost či erotiku. Všímám si obyčejných věcí, přirozenosti a věnuji se detailům. Od r. 2004 jsem byla na 10 sochařských sympozií v Boleboři na Chomutovsku Od r. 2007 jsem začala koketovat s abstrakcí a při tvorbě prožívám netušené vzrušení a dobrodružství. Touha vyzkoušet všechny možnosti techniky s olejovou barvou mě přivedlo k tvorbě „ moderních obrazů „ kde se protínají tvary s linkou a barevné tóny  se světlem a stínem. Ilustrovala jsem knihy pro děti : Lentilková škola, Vítejte na Mostecku a  Kráčmera,  kouzelník kunratický Stejné napětí a radost z práce mám při tvorbě keramiky. Dělám většinou objekty, které jsou „ k ničemu“, jen k pokoukání a potěšení. V roce 2015 mě náhoda přivedla k porcelánu a zamilovala jsem se do porcelánových hrnečků  s kobaltovým dekorem.

Přidat do kalendáře

Výstava Adrian Yves Novelinka

Po několika předešlých výstavách, v nichž se věnoval kritice konzumních masek společnosti, jejichž výtěžek z aukčního prodeje byl věnován nadačním účelům si autor, pocházející z průmyslového Ostravska silně uvědomuje křehkého vztahu člověka s přírodou a dopady, které pácháme našimi nevědomými kroky, které zanechávají stopy, jež už mnohdy nelze zahladit. Pozorovatel je účastníkem pozorovaného, ne vždy si však uvědomuje, že svět je živoucím organismem, o který je třeba pečovat. Změnit kolektivní vědomí je náročný úkol, ale jakákoliv drobná změna v nás podporuje změnu celku. V technizovaném moderním světě boříce vzdálenosti, pomýšlíme nad snahou spasit svět, nebereme však mnohdy zřetel na naše vlastní světy, kde v samém jádru sedíme my, proto se snažím tyto kladné síly přetavit ve skutky